Lodní deníky z plavby kapitána Dona Felipe Gonzáleze z roku 1770

Toto jsou záznamy z plavby španělského Dona Felipe Gonzáleze na příkaz Jeho Excelence seňora Dona Emanuela de Amat, místokrále Peru. Plavba opustila Limu v Peru s H.M. Loď (Jejího Veličenstva) San Lorenzo pod velením komodora Dona Felipe Gonzáleze a fregata Santa Rosalia pod velením kapitána Dona Antonia Domonteho. Rapa Nui, v té době nazývaný Davidův ostrov, byl během této výpravy připojen ke Španělsku. Na tuto anexi Španělsko rychle zapomnělo kvůli vzdálené poloze Rapa Nuis a také proto, že Španělsko nemohlo vidět žádný zisk z vlastnictví tohoto ostrova.

Důstojník Don Francisco Antonio de Agüera y Infanzon, hlavní pilot

Přepsal, přeložil a upravil Bolton Glanvill Corney. Publikováno v roce 1908.

Zdrojový soubor (.pdf): Cesta kapitána Dona Felipe Gonzáleze na Velikonoční ostrov 1770-1 str. 181-196

Stará mapa (1770) Velikonočního ostrova (Rapa Nui) od důstojníka Dona Francisca Antonio de Agüera y Infanzon

Mapa Rapa Nui nakreslená důstojníkem Donem Franciscem v roce 1770.

čtvrtek, 15. V pět hodin ráno jsme vypluli a dostali na ni všechna plátna, en vuelta de uno, obzor byl zatažený; ale v půl osmé se vyjasnilo a my jsme viděli přistát před námi.

Být v této poloze východní bod ostrova nesl západ, skutečný směr; a při zjišťování vzdálenosti od pozorování v poledne jsem se ocitl v lat. 27° 2', a to by měla být skutečná poloha východního bodu Davidova ostrova, pokud jde o zeměpisnou šířku2; a pokud jde o zeměpisnou délku, vzhledem k tomu, že jsem se dnes v poledne ocitl na 267° 2' od Tenerife, a protože jsme pluli s velmi malou odchylkou na stejném poledníku, zůstal rozdíl pouze jedné míle, což umožnilo, že jsme tak daleko od země. Proto říkám, že podle mých výpočtů vypracovaných během průchodu leží nejvýchodnější bod Davidova ostrova na 27° 2' šířky jižní šířky a na 267° 1' zeměpisné délky od Tenerife, tedy s ostrovem San Lorenzo u Callao W.S. W. 6° S. a E.N.E. 6° SV, vzdálených 625 mil po 20 stupních; a být 38° západně od poledníku Copiapo a následně 680 mil daleko od chilského kontinentu. Profil ostrova orientovaný na východ se rozkládá asi 14 až 16 mil a jižní a severní bod leží E.N.E. a W.S.W.2

1) Skutečná poloha je 4 & frac12 mil jižněji a 22 mil východněji, přičemž jako bod, na který se odkazuje, bere mys O'Higgins.

2) Tato ložiska by měla být pravděpodobně přehozena nebo zaměněna slova „Jižní“ a „Severní“.

Když jsme propluli kolem nejsevernějšího bodu, narazili jsme na další zátoku, která byla odsazena k W.N.W., což se zdálo pohodlnější než první: odložili jsme yardy a komodor spustil loď, poslal ji ozbrojenou do zmíněné zátoky a dal nám znamení, abychom udělali totéž. V půl páté odpoledne naše loď odplula s Donem Juanem Bentuzou1 Morenem, kapitánem Batallones, a praporčíkem Donem Josephem Moralesem, doprovázeni dvanácti vojáky, jedním seržantem a dvěma desátníky vybavenými municí. Pobřežní pilot fregaty a pilotní družina se také nalodili s nástroji svého plavidla a zamířili do zálivu, kde už loď z Commodore prováděla sondáže. Zůstali jsme pod zmenšeným plátnem, stahovali a zapínali si krátká prkna a čekali na návrat průzkumné skupiny, která se při západu slunce stáhla a my jsme na palubě sáhli za střed zálivu, abychom se s nimi setkali. Na pláži jsme viděli množství domorodců. Ukotvení, které našli, je zcela nechráněné a dno je špatné kvality. Strávili jsme noc pod snadným plachtěním a občas jsme letěli, drželi jsme krok se zátokou.

1) „Juan Bentuza“ je pro Buenaventuru evidentně chybou opisovače.

pátek, 16. Při východu slunce jsem pozoroval změnu jehly a zaznamenal jsem 2° 30' k SV.

Dnes odpoledne jsem začal provádět sondování zálivu a dno, se kterým jsme se setkali, není z nejlepších pro zajištění bezpečnosti lodí.

1) Estada estadalox odpovídá čtyřem varám o velikosti asi 33 palců, tj. 11 stopách.

Sobota, 17. Vítr držel světlo od N.E. do N. Dnes se na palubu obou plavidel dostal velký počet domorodců obou pohlaví; zjistili jsme, že jsou velmi rovní a příjemní, většina z nich přinesla banány, kořínky, kuřata atd. Ženy používají stejné oděvy a pro rozlišení svého pohlaví pokrývají hlavu zvláštní konstrukcí z palmových listů [ojas] nebo jemných chomáčů. Jsou stejně jako muži nedůvěřiví v žebrání; ale všechny se stejnou upřímností vzdávají vše, co mají, a ženy jdou tak dlouho, aby nabídly zvoucí demonstrace všechnu poctu, kterou si vášnivý muž může přát. Ani se nezdají, že by v tom podle mínění svých mužů přestupovali; neboť ti je dokonce něžně oslovují tím, že nám věnují pozornost. Protože jsme neměli příležitost prozkoumat způsoby, které pozorují ve vztahu k manželským záležitostem [propagaci], lze pouze usuzovat, že ženy, které jsme viděli, jsou mezi nimi společné, i když jsme si všimli, že starší a důležitější muži mají v této záležitosti určitou přednost, protože to jsou vždy ti, kteří je doprovázejí a nabízejí jim, a kterým ženy nedáváme poslušnost mladším mužům, a nikdy je neposloucháme. Takže si člověk všimne skromnějšího chování mezi mládeží a mladými ženami než mezi staršími.

Dívky jsou povahově skromné, protože se vší nahotou vždy dokážou zakrýt ňadra atd. co nejvíce.

1) Kastilské palmo neboli rozpětí se rovná 8 1/3 palce.

Nikdy jsme neviděli jejich statečnost podrobenou zkoušce, ale mám podezření, že jsou slabomyslní; nemají žádné paže, a přestože jsme u některých pozorovali různé rány na těle, o kterých jsme si mysleli, že byly způsobeny řeznými nástroji ze železa nebo oceli, zjistili jsme, že pocházejí z kamenů, které jsou jejich jedinou [zbraní] obrany a útoku, a protože většina z nich je s ostrými hranami1, způsobují zmíněná zranění.

1) Obsidián.

Pokusně jsem vyrobil řádně napnutý luk a šíp, a když je předal jednomu z těch s jizvami, okamžitě si je nalepil na hlavu jako ozdobu a pak si je s velkou radostí pověsil na krk, aniž by si vůbec neuvědomoval jeho použití a účinek. Totéž dělali s nožem a šavlí, kterou lhostejně drželi za hrot nebo za jílec.

Zdá se mi, že mají pro své modly ministry nebo kněze; protože jsem si všiml, že v den, kdy jsme vztyčili kříže, když naši kaplani šli doprovázet svaté obrázky, oděni do sutan a peliz a zpívali litanie, řada domorodců vystoupila na cestu a nabídla své pláště, zatímco ženy předkládaly slepice a kuřice a všechny plakaly Maca Maca a zacházeli s nimi s velkou úctou, dokud neprošli kolem skály, dokud neprošli.

1) Kastilské palmo neboli rozpětí se rovná 8 1/3 palce. 8 ½ palmos tedy vyjadřuje 6 stop, méně palec.

2) 6 stop. 5 palců

3) 6 stop. 6 & frac12 palců

neděle, 18. Domorodci se nadále shromažďovali na palubě ve větším počtu než v předchozích dnech, takže v tento den jich bylo ve fregatě více než 400. Co s muži a ženami shromáždili v takových davech, že bylo nutné některé poslat pryč, aby uvolnili místo jiným, protože jsme je nemohli zadržet na palubě. Dnes v poledne jsem s největší pečlivostí pozoroval zeměpisnou šířku této zátoky, kterou jsem shledal 27 26'; a téhož dne jsem začal dělat jeho náčrt, s obrysem a pohledy a přesnými sondami, abych z toho sestavil co nejpřesnější graf, který by mohl sloužit jako vodítko a záznam pro budoucnost; i když je třeba konstatovat, že z důvodu určitých překážek nebylo možné na pobřeží stanovit základní linii pro trigonometrické operace.

pondělí, 19. V 10 hodin dopoledne byly naše starty na dohled z východní části ostrova a naše dlouhá loď byla vyzvána, aby odtáhla naši, protože měla vítr před sebou. Komodor udělal totéž pro jeho. Náš člun dorazil vedle v jednu hodinu odpoledne se všemi jejími lidmi poté, co celý ostrov obeplul; a tímto způsobem byl získán následující účet.

Odpoledne tohoto dne během dešťové bouřky se slabým větrem z J.Z. naše lano se rozestoupilo a úplně se prodřelo o korálový kámen, jehož úlomky se objevily zapuštěné mezi prameny dvou zlomených konců. Večer jsme strávili přípravou na následující den, kdy jsme se měli formálně vylodit a zmocnit se ostrova a vztyčit na něm tři kříže, které byly k tomuto účelu připraveny na palubě Commodore.

úterý, 20. Den se rozedníval se zataženým obzorem, světlo větru z E.S.E. s občasnými poryvy; ale komodor se rozhodl uskutečnit plánovanou výpravu navzdory, a za tímto účelem bylo vyčleněno 250 mužů, vojáků a námořníků, aby vystoupili na břeh, dobře vyzbrojeni a pod velením dona Alberta Olaonda, staršího poručíka a kapitána námořní pěchoty, s dalšími důstojníky a poddůstojníky, a pokyny k proplutí do vnitrozemí směrem na západní stranu ostrova, aby se tam přitáhla pozornost země a aby se přitáhla k průzkumu, aby se tam dalo pozorovat. domorodců v tomto směru, zatímco tři výše uvedené kříže byly zřízeny na třech pahorcích, které jsou na východním konci.

Toto opatření nebylo učiněno ze strachu, že by se domorodci mohli postavit proti realizaci [našeho projektu], ale pouze proto, aby se vyhnuli vřavě, se kterou postupují ve všech svých operacích, protože by nám tak překáželi, že by nás značně zpomalili. Zatímco čluny a čluny dopravovaly první část lidí na břeh, připravovala se druhá várka, skládající se z podobného počtu, a velel jí Don Buenaventura Moreno, starší poručík a kapitán námořní pěchoty, s nezbytnými důstojníky, mezi něž jsem byl zahrnut komodorovým rozkazem, za účelem stanovení řádných značek a základen pro tento nejpřesnější plán a stavbu nejpřesnějších pozic pobřeží. nejviditelnější výšky ostrova.

Když se vrátily čluny první skupiny, vyrazili jsme ve stejném pořadí, doprovázeni vojáky z této fregaty, doprovázející tři kříže s vlajícími barvami a tlukoucími bubny. Tímto způsobem a ve skvělém pořádku jsme dorazili do malé zátoky, která leží na východ, a vybrali jsme se k vylodění jako s jedinou vhodnou pláží na celé silnici. Přistáli jsme zde, aniž bychom se setkali s nějakou překážkou, a byli jsme přijati značným shromážděním domorodců, kteří projevovali mnoho veselí, s velkým křikem. Na formující se družině jsme se společně s těmi se zbraněmi vydali na pochod v doprovodu domorodců, kteří ochotně pomáhali při nošení křížů, zpívali a tančili po svém. Celý okruh zátokou jsme prošli s určitými bolestmi, protože země byla drsná a členitá, i když rovná, kolem nás se celou dobu shromažďovala velká družina domorodců až k úpatí kopce, kde nás většina z nich opustila kvůli obtížnému a zdlouhavému výstupu. V půl druhé jsme dorazili na místo, kde měly být postaveny kříže, a to skončilo s plnou radostí, po požehnání a adoraci svatých obrazů, celým shromážděním lidí, na které domorodci procházeli stejným obřadem. Na křížích, které byly vysázeny na jejich příslušných vrcholcích kopců, byl vztyčen španělský prapor a vojáci byli přivedeni k 'Pozor! Joseph Bustillo, mladší kapitán, se ve zbrani zmocnil ostrova San Carlos obvyklými ceremoniemi ve jménu španělského krále, našeho pána a mistra Dona Carlose Třetího, tohoto dne, 20. listopadu 1770. Postup byl řádně doložen s náležitými formalitami; a pro větší potvrzení tak závažného činu někteří přítomní domorodci podepsali nebo potvrdili oficiální dokument tím, že na něm označili určité znaky ve své vlastní formě spisu. Pak jsme sedmkrát povzbuzovali krále, vedle toho následovala trojitá salva z mušket z celé party a nakonec naše lodě zasalutovaly 21 děly. Když byla slavnost ukončena a všechny ruce se shromáždily v pochodovém pořadí, vrátili jsme se na stejné místo, kde jsme vystoupili a kde byly přítomny naše čluny a čluny. V nich jsme byli dopraveni na palubu a všichni důstojníci v řadě poté nabídli svá blahopřání a blahopřání komodorovi, který pak určil, že příští den odplují ze zálivu, v důsledku toho, že jeho mise tam byla nyní šťastně ukončena.

Není třeba říkat, že se ostrované děsili hluku střelby a mušketýr: to se musí stát lidem, kteří takové vynálezy nepoužili ani neviděli.

Líbí se mi, že pláště nebo zábaly zmíněných ostrovanů jsou vyrobeny z vláken stonků banánovníku, která si po zaschnutí skládají dohromady, jak se hodí k jejich účelu1: není to tkané, ale je spojeno pramínky ze stejného materiálu, které navlékají na kostěné jehly o velikosti jehly na výrobu plášťů. Vyrábí vlasce ze stejného vlákna, stejně jako sítě podle vzoru našich malých sítí; ale málo síly.

Mají velmi málo dřeva; ale kdyby sázeli stromy, nebyl by jich nedostatek; a věřím, že i bavlník by přinesl výnos, protože země je velmi mírná: a pšenice, zahradní rostliny, květináče atd. Barví si pláště žlutě.

21. v poledne jsme vypluli na moře z tohoto Davidova ostrova: plavili jsme se asi 70 mil na Západ, abychom zjistili, zda v tomto směru leží ještě nějaká pevnina.

Podpor. Don Juan Hervé, první pilot nebo starší navigační důstojník ze San Lorenza

Přepsal, přeložil a upravil Bolton Glanvill Corney. Publikováno v roce 1908.

Zdrojový soubor (.pdf): Cesta kapitána Dona Felipe Gonzáleze na Velikonoční ostrov 1770-1 str. 208–218

Patnáctého v pět ráno jsme všichni vypluli a v sedm hodin jsme spatřili ostrov na SZ od nás, vzdálený 8 až 10 mil. Zamířili jsme k němu, a když jsme se ocitli v nějakých třech lígách od jeho východního pobřeží, viděli jsme, že je celý smělý a svázaný skalami, a proto jsme se v poledne rozhodli vydat se na severní stranu a podívat se, zda tam nenajdeme nějaký přístav. V této době byla pozorováním zjištěna naše poloha v lat. 27° 15' jižní šířky a dlouhé. 264° 20', takže druhý bod1 by měl být na 27° 06' šířky. Jižně, a tedy 34 10' na západ od poledníku Callao, měřeno obloukem nebo ekvivalentem tětivy 30° 30'. Na tomto ostrově jsme dali jméno San Carlos, což je jméno vládnoucího krále.

Od 6. listopadu 82, což byl den, kdy jsme zahlédli buřňáky, dokud jsme nedosáhli ostrova San Carlos, jsme nasměrovali W. na vzdálenost 86 mil a ve stejnou dobu jsme viděli rybáky na stejnou vzdálenost.

1) tj. N.E. bod ostrova.

2) Může se jednat o chybu opisovače. Den, kdy byly petrželky zaznamenány, byl 10. den. Agüera se o nich zmiňuje 12. ve svém deníku, že se s nimi setkali předchozího dne. Sám Gonzalez je ve svém deníku nezmiňuje.

Od 13. dne zmíněného měsíce, kdy jsme viděli tolik ptáků, a mezi nimi bílé a první z nich, jsme pokračovali v plavbě na západ do vzdálenosti 32 mil; a od chvíle, kdy jsme viděli jespáky [chorlitos] až k ostrovu, jsme se plavili 10 mil, takže když jsme je spatřili, ostrov ležel na N.W. z nás, 13 & frac12 lig pryč, a proto jsme se plavili na tento kurz poté, co jsme viděli jespáky a ostrov: tyto poznámky jsou zajímavé pouze pro navigátory.

Šestnáctého v půl šesté ráno jsem vystartoval od boku lodi v kutru a pokračoval jsem, abych zaujal pozici, kde bylo kotviště člunu, aby to sloužilo jako značka pro loď, která připlula a pustila se za 35 £ sáhů, hrubý písek; a když položila další kotvu v 50 sázích, otočila se na 28 pod kýlem, stejné dno. Vedoucími značkami pro tuto pozici jsou malé sedlové kopcovité ložisko S. 3° W., s mysem San Lorenzo E. 1/4 S.E. 3° E. jehličí, která má v této lokalitě 3° variace SV.

Zatímco fungovali jako maják, jak bylo uvedeno výše, a čekali na příjezd lodi, odplavali tři domorodci, [jejich těla] natřená různými barvami, a drželi se poblíž člunu a neustále křičeli, dokud se jeden z nich nakonec nepřiblížil tak blízko, že mi dal kousek jamu: Dal jsem mu sušenku a. tabák, které všechny přijal. Své zásoby nosil v brašně úhledně spletené z jemné slámy. Když loď zakotvila, tito tři znovu vypluli na břeh, ale vrátili se s dalším plaváním a zamířili přímo k lodi, na jejíž palubu vyšplhali s velkou hbitostí, celou dobu křičeli a projevovali mnoho veselého ducha. Pobíhali volně od přídě k zádi a plni veselí, šplhali po lanoví jako námořníci. [Naši lidé] jim zahráli na coxu a píšťalu a oni začali tančit, čímž dávali najevo velké potěšení. Dostali stuhy, košile, kalhoty, námořnické svetry a malé zlacené kovové křížky: všechny je s radostí přijali, sušenku, kterou dostali, bez povšimnutí, dokud neuviděli, že naši lidé něco sní. Potěšilo je to a pak o to požádali a svobodně se uplatňovali v konzumaci slaného vepřového masa a rýže atd.

Zmíněného 16. listopadu jsme se nalodili v jednu hodinu v den, Don Cayetano Lángara, starší poručík, Don Pedro Obregon, praporčík, serjeant, desátník námořní pěchoty, střelec, někteří mariňáci a já, plně vyzbrojeni a vybaveni pro službu, s rozkazem vytvořit z ostrova kompletní rotu s vypuštěním ostrovaRlia. se svým důstojníkem Donem Demetriem Ezetou, starším poručíkem, každý vybavený otočnou pistolí v přídi. Pustili jsme se do práce, abychom provedli sondáže, pojmenovali body, zálivy atd., jak je znázorněno na plánu ostrova. V půl sedmé večer jsme se dostali do zátoky, které jsme říkali po Lángara: pokusili jsme se o přistání, ale nebylo to možné, protože moře se lámalo takovou silou po celém pobřeží, které bylo na všech místech kamenité; a po zbytek dne jediné místo, kde jsme našli vhodné k přistání, byla zátoka San Juan, protože měla písečnou pláž. Naši přítomnost jsme tam neprozradili, abychom neztráceli čas. Usoudili jsme, že musí mít dostatek čerstvé vody, protože jsme tam viděli více štěrku [chacaras] než v kterékoli jiné části ostrova. Našli jsme také nejlepší kotviště pro lodě.

17. dne uvedeného [měsíce] se rozednilo s jasným obzorem a mírným vánkem od východu. V pět ráno jsme vyrazili na oba starty a vypluli směrem k mysu San Antonio. Půl ligy před dosažením mysu jsme se přiblížili k bodu, z něhož bylo množství kamenů nebo balvanů trčících z vody; a viděl, že z nich vyjíždějí dvě malé kánoe se dvěma muži v každé, aby zahájily Santa Rosalia; tak jsme na ně čekali, aby se mohli přidat k naší skupině. Dali lidem ze zmíněného startu jitrocele, chilli papričky, sladké brambory a drůbež; a na oplátku jim naši muži dali klobouky chamorretas atd., a oni s nimi spokojeně odešli na břeh. Tyto kánoe jsou vyrobeny z pěti extrémně úzkých prken (kvůli tomu, že v zemi není žádné silné dřevo) o šířce cuarta1; jsou následně tak zalomené, že jsou opatřeny podpěrou, aby se zabránilo jejich převrácení; a myslím, že to jsou jediné na celém ostrově. Jsou opatřeny dřevěnými kolíky místo hřebíků. Pak jsme přešli k prozkoumání skalnatých ostrůvků, kterým jsme dali jméno 'Lángara': leží na S.W. 1/4 j.š. od mysu San Cristoval, ten směřující k moři je asi míli od tohoto mysu a ten pobřežní mezi tím. Jsou od sebe vzdáleny asi půl kabelu a našli jsme tam 26 sáhů, kamenité dno. Prostřední připomíná vysokou kostelní věž; pokusili jsme se na ni postavit, ale zjistili jsme, že je málo přístupná. Přešli jsme na vnější, kde se nám podařilo přistát a na kterém jsme našli dvě velké masy mořských řas, mnoho černých pazourků, několik ježků a malých krabů, vejce racků a jejich mláďata. Jen na těchto skalách jsme neviděli racky a kromě drůbeže jsme na žádném z ostatních ostrůvků ani na ostrově San Carlos neviděli žádný jiný druh ptáků, ať už malé nebo velké, divoké nebo domestikované. Ostrované chovají tyto drůbeže v malých výběhech vyškrábaných v zemi a pokrytých došky.

1) cuarta je čtvrtina vara nebo yardu a lze ji zhruba přeložit jako 'rozpětí'.

Po průzkumu těchto ostrůvků jsme sledovali náš kurz podél pobřeží, někdy pod plachtami, jindy pod vesly; a vítr se naopak držel, ve tři hodiny odpoledne jsme stáli směrem k hladkému pobřežnímu pobřeží asi o ligu dál k severovýchodu. z Cape San Francisco. Zde jsme se rozhodli ubytovat se na noc v malé zátoce, která se nám jevila jako vhodné místo pro tento účel a jemuž jsme dali jméno Jeskyně, protože na tomto místě k pláži přiléhala jedna s rýhami různých odstínů, z nichž nám domorodci dávali poznat podle znamení, že získali pigmenty, jimiž se malují. Tato šachta je vhodná pouze pro starty. Všichni jsme šli na břeh, abychom snědli večeři, kterou jsme si za tím účelem nosili s sebou, a přišlo se podívat asi sto domorodců, kteří nám nabízeli ovoce a slepice. Důstojník Don Cayetano de Ldngara vydal našemu lidu rozkaz, aby nikdo, pod hrozbou těžkého bičování, nepřijímal od ostrovanů žádný předmět, aniž by na oplátku dal nějaký ekvivalent nebo něco, co má větší hodnotu než ten, který dostali, protože se vědělo, že existuje dispozice k výměně předmětů; a takový byl ve skutečnosti uveden do praxe.

1) Un 'xeme' tj. jeme, vzdálenost od špičky palce ke špičce ukazováčku.

2) Nepochybně se to týká kurkumy – běžné rostliny na většině tichomořských ostrovů.

Ráno 18. dne bylo v pořádku, vítr ze severu: pokračovali jsme podél pobřeží, které je celé obklopené příbojem, jak jsme šli. V 8 hodin start fregaty, která nemohla udělat žádný pokrok proti větru, se umístila do malého zálivu, aby počkala, až se uklidní; a sami jsme v 5 odpoledne pod vesly dorazili do Bell Cove1, abychom tam zůstali přes noc. Tam jsme vystoupili na břeh a přišli nás přijmout někteří ostrované, ale dešťová přeháňka nás přiměla vrátit se na noc zpět na náš start. Na té straně této zátoky směrem k mysu San Felipe vyčnívá ze břehu skála ve tvaru zvonu a od toho zátoka odvozuje svůj název.

1) tj. Bell Cove = Caleta de la Campana.

Odpluli jsme za rozbřesku 19. dne s větrem na S a za pěkného počasí k výběžku San Felipe, kde se k nám připojil druhý start, který hlásil, že nemají žádné zprávy. V této době jsme bojovali s proudem, proti kterému jsme nebyli schopni vesly nijak postupovat a který běžel na východ. U fregaty. člun, byl menší než náš, vycházel lépe než my, a ti na palubě, kteří nás viděli bojovat proti nepřetržitému proudu, nám poslali frézu s novou posádkou, abychom vystřídali naše muže, kteří skončili. Proud se však projevil takovou silou, že po tahu od 9:00 do 6:00 večer jsme sotva ušli jednu ligu vzdálenosti od mysu San Felipe. V tuto hodinu nás však Bůh obdařil bouřkou hromu doprovázenou deštěm a změnou větru od S.Z. do S.E., které nás v půl osmé přivedlo vedle sebe, čímž jsme naši výpravu ukončili bez dalších dobrodružství, než již spolu souvisela.

Byli jsme spokojeni s tím, že rejda, na které jsme kotvili, je to nejlepší, co celý ostrov nabízí, kromě San Juanu, kam jsme se neodstěhovali, protože bychom měli tak brzy zase opustit tuto zemi, protože nám zbývalo jen to, abychom se jí ve jménu krále zmocnili.

1) „Leonda“ v členských státech; evidentně je opět míněn kapitán Olaondo.

20. za rozbřesku se všichni námořníci se zbraněmi pustili do člunů a kutrů obou plavidel, pod vedením Don Alberto Olaondo1 , kapitán námořní pěchoty, se svou skupinou námořníků a těch z fregaty, kteří dohromady tvořili 250 mužů. Všichni postupovali do vnitrozemí ostrova, aby prozkoumali zemi. Náš velitel [segundo capitan] Don José Bustillos2 šel s dalším oddílem námořníků a námořníků a dvěma kaplany, kteří s sebou dopravili tři kříže, které mají být vztyčeny na třech vrcholcích kopců, které, jak je vidět na plánu, existují na N.E. bod ostrova.

2) „Jose Gustillo“ v členských státech; zřejmě je určen Josef Bustillos.

Velké množství domorodých obyvatel je přijalo při vylodění a nabídlo našim důstojníkům pomoc při vylodění, což ve skutečnosti udělali; a vzali na starost tři kříže, které vynesli na zmíněné kopce: kaplani zpívající litanie a ostrované, kteří se připojili k našemu lidu v odpovědích ora pro nobis. V okamžiku hloubení jámy na centrálním kopci vytryskl jemný pramen sladké vody, velmi dobrý a vydatný. Zasazené kříže skupina vypálila tři salvy z mušket a lodě odpověděly s jednadvaceti děly na radostný výkřik Viva el Rey. Ostrované odpověděli našimi vlastními lidmi; vyslovují s takovou lehkostí, že opakují vše, co se jim říká, stejně jako nám. Po splnění tohoto závazku jsme se všichni vrátili na palubu.

Ženy používaly zábaly nebo pláště: jeden je zakrýval od pasu dolů a druhý kolem prsou. Jsou i jiní, kteří nosí jen hadr nebo pruh nějakého kořene, který si dávají dopředu jako muži. Mají několik velmi nízkých a malých chatrčí a některé jako ta první zmíněná.

Po celém ostrově, ale zejména v blízkosti mořského pobřeží, jsou určité obrovské kamenné bloky v podobě lidské postavy. Jsou asi dvanáct yardů na výšku a myslím, že jsou to jejich idoly. Nemohli snést pohled na nás, jak kouříme doutníky: prosili naše námořníky, aby je uhasili, a oni tak učinili. Zeptal jsem se jednoho z nich na důvod a on udělal znamení, že kouř stoupá vzhůru; ale nevím, co to znamenalo nebo co chtěl říct.

1) Materiálem byla skutečně bílá vnitřní kůra morušovníku papírového (Broussonettia papyrifera) a nit použitá ke spojení segmentů byla pravděpodobně vyrobena z kůry Hibiscus tiliaceus. Španělský námořní důstojník může být omluven, že upadl do této chyby, protože použití vlákna Musa textilis, jemu známého jako abacá a nám jako „manilské konopí“, by se nepochybně dostalo pod jeho pozorování na Filipínských ostrovech; a možná z ní i v těch dobách mohl být vyroben jeho pohyblivý výstroj.

Počet obyvatel, včetně obou pohlaví, bude asi od devíti set do tisíce duší: a z nich je opravdu velmi málo žen – nevěřím, že jich je sedmdesát – a jen málo chlapců. Jsou v odstínu jako quadroon, s hladkými vlasy a krátkými vousy a v žádném případě nepřipomínají indiány jihoamerického kontinentu; a kdyby nosili oblečení jako my, mohli by se velmi dobře vydávat za Evropany. Jedí velmi málo a mají málo potřeb: obejdou se zcela bez alkoholu jakéhokoli druhu.

21. v poledne jsme vypluli na moře z tohoto Davidova ostrova: plavili jsme se asi 70 mil na Západ, abychom zjistili, zda v tomto směru leží ještě nějaká pevnina.

Od zeměpisné délky 263° 31' jsme stáli na východě až na 281° podél rovnoběžky 38 ½°, aniž bychom se setkali s jakýmkoli znakem; a z této pozice jsme pokračovali do Chiloe.